PETIČNÍ AKCE ZA STARÉ STŘEŠOVICE

1) Petice za záchranu starých Střešovic

Text petice
Petiční výbor
Někteří z významných signatářů
Petiční archy ke stažení formát .rtf nebo .pdf
Aktuální počet podpisů:

2) Petice zastupitelstu Městské části Praha 6 za pokračování kulturního projektu Alternativa pro staré Střešovice

Text petice
Petiční výbor
Petiční archy ke stažení formát formátu rtf nebo .doc
Aktuální počet podpisů:



Petice za záchranu starých Střešovic

Prezidentu ČR, Parlamentu ČR, ministru pro místní rozvoj, ministru kultury, primátorovi, Magistrátu hl. m. Prahy a Úřadu m. č. Praha 6

Staré Střešovice jsou jednou z posledních venkovských enkláv na okraji Prahy. Tento sídelní útvar s tisíciletou historií má zřejmou urbanistickou a architektonickou hodnotu, je svědectvím o životě drobných řemeslníků na periferii hlavního města v 18. a 19. století. Přesto jako by byla celá enkláva odsouzena k postupnému zániku. V 80. letech bylo rozhodnuto o asanaci lokality – zdejší domky měly ustoupit výstavbě diplomatických sídel socialistických zemí – a převážná část obyvatel byla vystěhována. Město později od těchto plánů ustoupilo, ale původní majitelé už o své domky, které mezitím značně zchátraly, neměli zájem. Dnes se uvolněné parcely zastavují předimenzovanými a architektonicky nevhodně řešenými budovami, řada objektů je stále bez využití a pomalu podléhá zkáze. Neexistuje plán, jak vzácný urbanistický soubor zachránit. Zdá se, že myšlenky na výstavbu luxusní čtvrti přetrvávají, že o osudu drobných venkovských domků není vzhledem k lukrativnosti jejich parcel stále rozhodnuto…

Žádáme představitele Magistrátu hl. m. Prahy a Obvodního úřadu, aby:

· nechali urychleně vypracovat kvalitní a podrobnou urbanistickou studii na záchranu a obnovu historické tváře starých Střešovic,

· neprodleně vyhlásili nad starými Střešovicemi památkovou ochranu,

· řešili budoucnost lokality v úzké spolupráci s místními obyvateli a jejich občanskými sdruženími,

· do doby, než bude urbanistická studie přijata za závaznou, pozastavili novou výstavbu,

· akceptovali projekt Dobročinného spolku medáků, který nabízí rekonstrukci tří domků ve Střešovicích do historické podoby a jejich zpřístupnění veřejnosti formou netradičních kulturních akcí. Domky by měly sloužit jako ukázka původní drobné architektury a dřívějšího způsobu života na periferii Prahy.

Současně apelujeme na prezidenta České republiky, poslance Parlamentu, ministra pro místní rozvoj a další instituce, aby podpořily snahy místních obyvatel o záchranu starých Střešovic.

Praha, 11. 9. 2000

Petiční výbor:
PhDr. Kateřina Bečková (Klub za starou Prahu),
Helena Volavková (Muzeum hl. m. Prahy),
Vladimír Merta (hudebník a režisér)

Někteří ze signatářů petice Za záchranu starých Střešovic:
Jan Jařab, zmocněnec Vlády ČR pro lidská práva
Zdeněk Lukeš, historik architektury, Památkový odbor Kanceláře prezidenta ČR
Jiří Kotalík, rektor Akademie výtvarných umění
Jiří Bárta, ředitel Nadace VIA pro místní iniciativy
Svatopluk Karásek, evangelický farář a hudebník
Karel Cudlín, fotograf
Zuzana Strnadová, ředitelka Muzea hl. m. Prahy
Alena Plessingerová, bývalá ředitelka Národopisného oddělení Národního muzea
Martin Fendrych, bývalý náměstek Ministra vnitra ČR
Karel Ksandr, Martin Krise, Rostislav Švácha, Miloš Solař, Státní památkový ústav
Jaroslav Kořán, Sestry Steinovy, Miriam Bayle, Jaroslav Kantor, hudebníci
Kateřina Kociánová, předsedkyně Koalice SOS Praha
Jan Mayer, prezident Linhartovy nadace

Stáhněte si petiční archy ve formátu .rtf nebo .pdf.


Petice zastupitelstu Městské části Praha 6 za pokračování kulturního projektu Alternativa pro staré Střešovice

Vážení zastupitelé,

dovolte, abychom Vás upozornili na fakt, že v případě výsledků výběrového řízení ve věci nabídky pronájmu staveb č.p. 79 a 96 ve Starostřešovické ulici došlo zcela zřejmě k nedorozumění na straně rady Městské části Praha 6. Ta Dobročinnému spolku Medáků přidělila k uskutečnění jejich rozsáhlého, multioborového programu domek č.p. 79, který však svou velikostí stačí pouze pro dílčí aktivitu, kterou zde Medáci provozují, a sice pro dětské výtvarné dílny. Vzhledem k tomu, že jsme se jako aktivní hudebníci a zároveň příznivci lokální kultury opakovaně účastnili kulturních programů pořádaných Dobročinným spolkem Medáků, víme o jejich činnosti poměrně dost na to, abychom rozhodnutí rady mohli považovat za nedorozumění, ne-li za zcela absurdní. Akce Dobročinného spolku Medáků zasahují velmi široký okruh lidí, čímž obohacují nejen místní, střešovický kulturní život, ale přispívají také k dobré pověsti hlavního města Prahy v zahraničí. Na pravidelných akcích Medáků totiž potkáte nejen mladé rodiny, které sem přijíždějí za pestrým programem sahajícím od divadelních představení až po výtvarné dílny. Často nadšenými a příjemně překvapenými diváky jsou také zahraniční turisté.

******************

Jak už bylo řečeno, část kulturní nabídky Dobročinného spolku Medáků probíhá právě v malém domku č.p. 79. Záměrně zmiňujeme, že se jedná pouze o část celého projektu. Nic víc než výtvarné dílny se sem totiž jednoduše nevejde. Představme si, že by se v obdobné situaci ocitlo třeba Vaše zastupitelstvo. Že by například bylo nuceno zasedat v koupelně bytu 3+1, namísto obývacího pokoje. Zřejmě by nemohlo dojít ani k aklamaci, a tudíž k rozhodování orgánu obce. Činnost zastupitelstva by byla brzy paralyzována. Stejně tak multioborový kulturní projekt Spolku Medáků, jenž je zaměřen na naplnění volného času lidí - a zdůrazněme, že napříč věkovými skupinami, bez protěžování toho či onoho kulturního směru – zkrátka nemůže být realizován v domě č.p. 79, který je malý a jehož dvoreček nabízí prostor leda loutkovému divadlu.

******************

Je třeba vzít v úvahu, že podobné projekty najdeme ve všech velkých evropských městech, např. ve Frankfurtu, Paříži, Berlíně, Amsterdamu (kde je činnost podobných spolků vidět nejvíce), Kodani, Stockholmu, ale i v Budapešti, abychom jmenovali alespoň ty nejznámější. Téměř všude se setkávají minimálně se shovívavostí, ale spíše přímo s podporou místních úřadů. Na všech těchto místech najdete podobnou, otevřenou atmosféru, kterou tvoří lidé věnující svůj volný čas nebo jeho podstatnou část druhým tím, že osidlují podobná chátrající místa a vdechují jim nový život prostřednictvím kulturních programů. Pozoruhodné a pro mnohé jistě překvapivé je, že tito dobrovolníci většinou nežijí v komunitách a v převážné většině nejsou spojeni s konfrontačními kulturními fenomény protestu mládeže, počínajícími v šedesátých letech. Mnohem lépe jsou tyto skupiny pochopitelné z hlediska sociologie velkého města, v němž vytvářejí místa napomáhající kompenzaci odcizujícího životního stylu, který s sebou život ve velkoměstě nutně přináší. Také proto provoz na těchto místech nedoprovází kriminalita. Stále rostoucí obliba kulturních center tohoto druhu naopak svědčí o tom, že si našla v metropolích své pevné místo. Snad není třeba dodávat, že je to právě díky sociální funkci, kterou plní.

******************

Jako zodpovědní občané, vědomí si pravidel, jejichž dobrovolné dodržování umožňuje existenci demokratického systému, v němž žijeme, a také jako příslušníci profesí, které tato pravidla hájí - právník a novinář - nejsme na pochybách, že zábor cizí nemovitosti bez souhlasu vlastníka je protiprávní jednání, stejně jako další užívání takové věci bez právního důvodu. Ovšem nad otázkou, čí práva a jakým způsobem byla neoprávněnou činností poškozena, nás už přepadají pochyby. Byla to nepochybně práva obce, jako veřejnoprávní korporace, avšak otázka zní jinak: kolika a jakých práv jednotlivých občanů, kteří tuto obec tvoří, se činnost Medáků dotkla, popřípadě je poškodila? Dům č.p. 96, který Dobročinný spolek Medáků neoprávněně zabral, byl opuštěný a v havarijním stavu. Tvrdou prací pak Medáci dům na vlastní náklady opravili – a z ruiny se stala svého druhu instituce plnící důležitou sociální funkci. To vše svépomocí a v poměrně obtížných podmínkách. Do starých Střešovic vnesli fenomén, který je v Evropě přijímán s otevřenou náručí. Přitom neporušili práva sousedů – naopak si získali jejich sympatie a také určitý respekt. To dokládají petice zdejších občanů a učitelů místní školy na podporu jejich projektu. Podle našeho názoru svědčí reakce okolí (tj. těch, kteří vskutku tvoří obec!) o tom, že míra porušeného vlastnického práva obce-úřední jednotky se stala marginálním aspektem celého problému, a že naopak svým způsobem vykompenzovala prohřešky jiných, k nimž se ovšem zákony nevyjadřují. Jak jinak totiž pojmenovat jednání nikoli insolventního vlastníka, jenž nechá dům a pozemek v husté městské zástavbě zpustnout a téměř spadnout, než jako projev asociálnosti? Nikdo přeci nechce žít v sousedství ohyzdných příkladů zanedbání základních povinností dobrého vlastníka a správce. Nehledě na to, že taková místa přitahují kriminalitu a jsou obecně nebezpečná.

*******************

S ohledem na historii činnosti Dobročinného spolku Medáků se domníváme, že skutečnost neoprávněného obývání nemovitosti by při rozhodování o jejich dalším působení v domu č.p. 96 neměla být brána na zřetel. Je důležité si uvědomit, že kladné rozhodnutí o projektu Medáků v č.p. 96 neznamená žádné pravidlo či precedens pro ostatní skupiny obývající nelegálně cizí nemovitost. Každý případ je nutno posuzovat individuálně a ten, kdo rozhoduje, by měl pečlivě vážit přínosy a rizika svého rozhodnutí pro obec. Jediné, co by měl mít při tom na mysli, je veřejný zájem a obecní prospěch. Věříme, že zmíněné skutečnosti zohledníte, zrušíte předmětné rozhodnutí a uložíte radě vyhlásit nové výběrové řízení. Jedině tak pomůžete zachránit originální a pro své okolí, tedy obec, přínosný projekt, který jinak zanikne. A to definitivně, bez možnosti náhrady. Už totiž nebude kde.

Petiční výbor:
Mgr. Jiří Kučera, FOXCONN CZ,
Mgr. Lukáš Rous, šéfeditor časopisu Internet,
Mgr. Martin Kontra, redaktor týdeníku Respekt

V Praze, 13. června 2002

Stáhněte si petiční archy ve formátu rtf nebo .doc.