Vesnická památková zóna staré Střešovice
(návrh)

 1.      Označení lokality

Okres: Praha
Obec: Praha 6
Katastrální území: Střešovice 

2.      Charakteristika obce

První zmínky o existenci starých Střešovic pocházejí z 10. století. Jejich jméno se objevuje v zakládací listině Břevnovského kláštera z roku 993; tehdy se jednalo o osadu ležící na důležité křižovatce několika cest.. Střešovice přináležely k rodinným knížecím statkům a v roce 1143 byly darovány Strahovskému klášteru premonstrátů. Až do konce 18. století byla zástavba Střešovic značně rozptýlena. Jádro obce tvořil dvorec č.p. 8, připomínaný již od 15. století, a skupina pěti drobných domků. V roce 1756 dal Strahovský klášter postavit na vinici Andělce stejnojmenný dvorec, který funkci poplužního dvora převzal.

K organizované výstavbě ve Střešovicích došlo na přelomu 18. a 19. století v důsledku rozmachu Strahovského kláštera. Novým zaměstnancům kláštera byl vyčleněn pruh neúrodného pozemku pod pískovcovým prahem, z něž byl vylamován stavební kámen. Jednalo se drobnou domkářskou zástavbu bez pozemků, jen s malými zahrádkami. Původní domky byly většinou přízemní, takřka na všech parcelách stál vždy jen jeden domek orientovaný kolmo ke komunikaci. V roce 1840 bylo podle stabilního katastru ve Velkých i Malých Střešovicích celkem 100 čísel popisných, pak stavební ruch prakticky ustal. Ve druhé polovině 19. století, v důsledku dalšího růstu obyvatelstva, docházelo v podstatě už jen k přístavbám, nástavbám, domky se stavěly i na místě zahrádek. Budovy hospodářského charakteru byly postupně měněny v obytné, pro kolny a chlévy se vylamovaly prostory v pískovcové skále. Vznikla tak vysoce zahuštěná zástavba s množstvím uliček a průchodů, kde každý z domků má zcela jiný vzhled a vnitřní členění. Obec nemá žádnou náves, celou oblastí však prochází páteřní komunikace, v jejíž polovině stojí zvonička.

Rozloha urbanistického celku se do současnosti nezměnila. Až do konce 70. let 20. století byla většina původních domků v dobrém stavebně technickém stavu. Začátkem 80. let byl rozsáhlý soubor narušen částečnou demolicí. Přesto dnes jde o jedinou dochovanou vesnickou enklávu na území Prahy. Staré Střešovice jsou obklopeny moderními vilovými čtvrtěmi, budovanými od 20. let minulého století. Oblast je v těsném sousedství Národní kulturní památky Müllerova vila, v blízkosti hradního areálu a Městské památkové rezervace UNESCO. Do dnešní doby se dochovala rovněž související oblast Malých Střešovic na jižní straně střešovického návrší.

 3.      Důvodová zpráva

Navržená zóna zahrnuje původní zástavbu kdysi samostatné obce Střešovice v prostoru mezi ulicí Nad hradním vodojemem a stěnami bývalého lomu, dále řadu vilové zástavby při ulici U šesté baterie, bývalou usedlost Andělka č.p. 7, kostel sv. Norberta s farou č.p. 2 a blok mladší vilové zástavby s objektem Národní kulturní památky Müllerova vila.

Vlastní území starých Střešovic představuje soubor předměstské osady, vzniklé ve svém základu ve druhé polovině 18. století v souvislosti se stavebním rozmachem Strahovského kláštera. Osada se do svého dnešního územního rozsahu, situování a struktury jednotlivých objektů, konstituovala nejpozději před rokem 1840, kdy je plně doložena v plánech ke stabilnímu katastru. Je soustředěna kolem ulic Nad hradním vodojemem, Starostřešovická, Norbertov a Pod Bateriemi.

Jednotlivé objekty dokládají z převážné části zachovalý charakter drobné zástavby s příznačnými architektonickými a stavebními rysy od počátku 19. století do jeho závěru. Objekty jsou seskupeny a situovány ojedinělým způsobem, k čemuž značnou měrou přispívá terénní situace pod bývalým lomem.

 4.      Hranice území

Zóna je na severní straně vymezena ulicí Střešovickou, na jižní ulicemi U šesté baterie, Náměstí Pod Bateriemi, Farní a Pod kostelem.

Hranice zóny začíná při vyústění ulice Pod kostelem do Střešovické v severovýchodním cípu parcely č. 2204 a pokračuje při ulici Střešovické západním směrem rozmezím parcely č. 2176/1 s parcelami č. 868, 866, 2176/4, 2202, 2203, 2096/1, 2176/2, 2096/3, 2176/3, 2096/4, 2097, 2180, dále rozhraním parcel č. 2098 a 2099/14, 2177/1 a 2099/14 k severozápadnímu rohu parcely č. 145/1, odkud prochází stykem parcel 2181/2 a 2099/14, 147 a 2099/14, 148 a 2099/14, zalamuje se směrem jižním rozmezím parcel 148 a 2102/1, 2102/3 a 2102/5, 2102/3 a 2102/4, dále jižním rozmezím parcel č. 150 a 2102/4, 2103/1 a 2102/4 do ulice U šesté baterie, kde sleduje rozmezí parcel č. 2103/1 a 2105, 2104 a 2105, 158 a 2105, 159 a 2105, 161 a 2196, 160 a 2196, 163 a 2196, 164/1 a 2196, 167 a 2196, 166 a 2196, 169 a 2196, 172/1 a 2196, 172/2 a 2196, 174 a 2196, 176 a 2196, 91/1 a 2196, 92 a 2196, pokračuje jižně rozmezím parcel č. 36/1 a 2196, 2206/1 a 2196, 2206/1 a 416/2, 419 a 417, 419 a 2195, odtud směrem východním rozmezím parcel č. 419 a 2198/2, 422 a 2198/2, dále z vnějšího rohu parcely č. 422 šikmo překračuje parcelu č. 2198/2 na nároží parcely 427/7, pokračuje rozmezím parcel č. 427/7 a 427/8, 427/1 a 427/8, zalamuje se severním směrem rozmezím parcel č. 427/1 a 428, 426 a 428, 427/2 a 428, z bodu jejich styku severně přechází parcelu č. 2206/1 na roh parcely č. 4/1 a pokračuje západním rozmezím parcel č. 2206/1 a 2200/1 na roh parcely č. 2199. Odtud pokračuje rozmezím parcel č. 2199 a 2200/1, šikmo přechází parcelu č. 2200/1 na roh parcely č. 2200/2, pokračuje rozmezím parcel č. 2200/2 a 2200/1, dále přechází parcelu č. 2177/1 na západní roh parcely č. 862, odtud sleduje východní hranici parcely č. 2204 do výchozího bodu při Střešovické ulici.

 5.      Výčet kulturních památek zapsaných v ústředním seznamu

č.p. 2 – fara, Farní ulice

č.p. 71 – bývalá usedlost, ulice Nad hradním vodojemem

č.p. 642 – Národní kulturní památka Müllerova vila, ulice Nad hradním vodojemem

 6.      Výčet objektů navržených k zapsání do ústředního seznamu

domky č.p. 32 – 37 – někdejší deputátnické domky při dvorci č.p. 8

objekty č.p. 19, 43, 44, 67, 68, 79, 96, 69, 118, 543 – Starostřešovická ulice, současné jádro obce

objekty č.p. 83, 946 a 64 v ulici Nad hradním vodojemem, štítová stavení se zahrádkami

 7.      Další objekty památkového zájmu

Kostel sv. Norberta
Zvonička v ulici Nad hradním vodojemem

 8.      Předmět památkové ochrany

Předmětem ochrany ve vesnické památkové zóně je urbanistické rozložení a situace objektů původní zástavby a její historická struktura kolem původních komunikací, architektonický ráz a charakter jednotlivých objektů, jejich individuální členění a stavební detaily včetně jejich návaznosti na užitkové prostory vysekané ve skále bývalého lomu. Předmětem ochrany je rovněž přírodní prostředí osady a její předpolí na jižní straně s řadou vilových objektů při ulici U šesté baterie. Do zóny je zahrnuto i předpolí na jižní a východní straně s objekty dvora Andělka, farou, kostelem sv. Norberta a Loos – Müllerovou vilou. Na severní straně je významná fronta objektů při ulici Nad hradním vodojemem se zvoničkou včetně zeleného pásu při ulici Střešovické.

Přes určité zásahy vzniklé ztrátou některých původních objektů si soubor starých Střešovic zachovává svůj urbanistický, architektonický i krajinný charakter, dokládající významným způsobem dnes již jediný v Praze dochovaný příklad sídelního útvaru svého druhu. Pozoruhodné je rovněž těsné napojení a návaznost na další historickou i novověkou zástavbu Střešovic.

 9.      Podmínky pro stavební a další činnost

a)      Při pořizování územně plánovací dokumentace musí být vymezena a respektována vhodná základní funkce památkové zóny v prostorovém a funkčním uspořádání území, jakož i zhodnocována daná urbanistická skladba území.

b)      Využití prostorů, ploch, území, staveb a zeleně musí být v souladu s jejich charakterem, architekturou, kulturní hodnotou i kapacitními a technickými možnostmi.

c)      Veškeré úpravy prostorů, ploch, území, staveb a zeleně musí být prováděny v souladu s architektonickými kvalitami celku i detailu, při jejich provádění je třeba respektovat charakter materiálů ve skladbě i barevnosti. Všechny tyto zásahy musí směřovat k estetickému, kulturnímu i společenskému zhodnocení památkové zóny.

d)      Při nové výstavbě, přestavbě a vnitřních adaptacích objektů musí být respektován charakter a měřítko zástavby a prostorové uspořádání památkové zóny ve formě a míře odpovídající památkovému významu jednotlivých částí i celku zóny.

 10.  Seznam příloh

·         mapa sídla

·         podrobná fotodokumentace s popisem