Studie a posudky
DIVADELNÍ FAKULTA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE
KATEDRA PRODUKCE, 116 65 PRAHA 1, KARLOVA 26,
TEL./FAX 0042 02/22 22 00 53, E-MAIL: TUMOVAB@D.AMU.CZ

Porovnání projektů "Alternativa pro Staré Střešovice - Dům soudobé tvorby" - předkladatel Dobročinný spolek Medáků a "Projekt - studie s využitím na kulturní a společenské akce pro otevřené veřejnost"- předkladatel Tomáš Klíma a Iveta Kopecká vypracovaných pro veřejné výběrové řízení, vypsané Úřadem městské části Praha 6 na pronájem domku č.p. 96 ve Starostřešovické ulici

Autorka: MgA. Barbara Tůmová, vedoucí Katedry produkce a proděkanka pro zahraniční záležitosti

Předložené projekty, ač oba reagují na stejně vypsané výběrové řízení, jsou na první pohled a po prvním přečtení takřka nesrovnatelné, a to jak po stránce formální, tak i obsahové. Přesto se o srovnání pokusím. Na jedné straně leží pečlivě připravený, zkušenostmi, dokumentací a vlastní prací doložený projekt, který reflektuje potřeby obyvatel dané lokality a je výsostným kulturním projektem s neobyčejně zajímavým programem. Všechny aktivity tohoto projektu jsou do detailu zdokumentovány, podloženy vlastní uměleckou činností tvůrců, a doplněny reálným plánem na budoucí období. Podrobněji popisuji projekt v dalších odstavcích.

Na straně druhé leží slovy dvě (!) stránky vlastního textu projektu, který řeší bydlení, garážové stání a podnikání předkladatelů. Jako využití objektu, které přesahuje osobní obzor předkladatele, je naplánován "celoroční kroužek keramiky v rozsahu dvakrát až třikrát týdně", dále "divadelní představení menších forem pro děti i dospělé" a konečně "letní dílny a workshopy". Musím konstatovat, že tyto plány jsou v projektu formulovány tak obecně, že rozumně uvažující člověk je nemůže brát vážně. Tvrzení, že se na práci budou podílet výtvarníci ze skupiny Tvrdohlaví (která už vlastně neexistuje, takže by se slušelo dodat kteří konkrétně - myslí se třeba Diviš, Nikl nebo Róna?), je možná odvážné, ale spíše zcela nedomyšlené. Poté následuje věta o spolupráci s "mladými neznámými absolventy" DAMU, AMU VŠUP. Kteří studenti AMU? Myslí autoři studenty FAMU a HAMU? Nevím, jen upozorňuji, že AMU se skládá ze tří fakult a sama žádné studenty nemá.

Vzhledem k tomu, že jsem pedagogem divadelní fakulty AMU a prostředí důvěrně znám, dovoluji se ptát, jak si autoři projektu představují spolupráci s DAMU? Viděli produkce studentů, a jestliže ano, zdály se jim "nenáročné na technické zázemí", jak charakterizují plánovaná divadelní představení?

V posledním odstavci první strany textu projektu, píší autoři o nadacích, s tím, že chtějí všechny "stávající nadace a občanská sdružení v této lokalitě sloučit do jedné nadace". Proč, a z jakého důvodu? O kolik subjektů se jedná, a kde berou jistotu, že to vedení nadací bude chtít? A už úplně nepochopitelné je, že kanceláře nově vzniklé nadace mají být umístěny do vlastního objektu. I druhý list popisu projektu mne utvrzuje v domněnce, že po pronájmu "nemovitosti čp.96 se stavební parcelou č.88, zahradou č.89 a parc.č.90 v k.ú. Střešovice" zde bude zbudováno rodinné sídlo, které vedle garáže a keramické dílny, bude mít též ateliér, výstavní síň a prodejnu(!). Jistě zajímavé podnikatelské řešení, v němž však nevidím reálné místo pro plnohodnotné kulturní a společenské programy otevřené pro veřejnost.

Proti těmto celkem jedenácti stránkám projektu Tomáše Klímy a Ivety Kopecké, leží projekt Dobročinného spolku Medáků, který mne hned od začátku příjemně překvapil svoji jasnou strukturou a přehledností. Postupně rozvíjí myšlenku aspoň částečné obnovy a znovuoživení starých Střešovic, srozumitelně popisuje historické souvislosti, a poté přechází k charakteristice a rozboru jednotlivých aspektů realizace a jasně definuje cíle a výstupy. Základním rysem projektu je zřetelná znalost daného prostředí a absolutní reálnost a realizovatelnost. Všechny navrhované aktivity a činnosti jsou podloženy osobní zkušeností předkladatelů, a proto i přehledy limitujících faktorů či popisy cílových skupin návštěvníků jsou věrohodné a dobře použitelné pro praxi.

Co se týká konkrétního rozboru časového harmonogramu a způsobu řízení není, dle mého názoru, co projektu vytknout. Jednotlivé body (např. organizační schéma, personální zajištění, týdenní modelové řešení kulturního programu atd.) jsou analyzovány a popsány takovým způsobem, že i pro méně zasvěceného čtenáře jsou jednotlivé kroky vedoucí k realizaci zcela jasné, Důležitou složku každého projektu tvoří kapitola financování. Z předloženého výčtu vyplývá, že předkladatelé mají zmapovánu síť nadací, u nichž je možno se ucházet o granty, a stejně tak v reálné rovině vidí i možnosti sponzorské spolupráce. V této souvislosti bych ještě poukázala na doporučující dopisy, z nichž je patrné, že se jedná o důvěryhodné partnery, kteří plní své závazky. To je samozřejmě velmi důležitý fakt v budoucím posuzovaní žádostí o granty.

Čeho si zejména cením, je napojení projektu na dobrovolnickou činnost. Jedná se o oblast, která u nás nemá tradici, na rozdíl od anglosaských zemí, kde na bázi dobrovolníků funguje spousta podobných aktivit. Myslím si, že Medáci patří k těm sdružením, která myšlenku dobrovolnosti mohou smysluplně uvádět v život.

Co se týká konkrétních položek rozpočtu, domnívám se, že v této fázi projektu předkladatelé nemohli jít do větších podrobností. Nicméně předložené požadované sumy jsou reálné, a jak vysvítá z komentářů, i propočítané a dobře doložené architektonickými studiemi.

O tom, že předkladatelé mají projekt do hloubky zmapován a promyšlen, svědčí např. dílčí rozpočty na jednotlivé ateliéry v kapitole "Ekonomická studie". Stejně podrobně jsou popsány a doloženy i další části projektu (např. studie rekonstrukce, rozbor honorářů). Projekt doplňují dva obsáhlé svazky materiálů mapující dosavadní činnost Spolku Medáků ve Starých Střešovicích. Jsem ráda, že za svoji osobu mohu opravdu zodpovědně potvrdit, že předložený projekt Medáků pro veřejné výběrové řízení je připraven velmi zkušeně a detailně se znalostí nejen všech případných problémů, ale i kladů a výhod, z nichž lze při realizaci vycházet. Dle mého názoru zde není oblast, kterou by tvůrci projektu uspokojivě nepopsali a nerozebrali

.

Myslím, že ke srovnání dvou předložených projektů není co dodat. Jedná se o projekty, které jsou zcela nesouměřitelné. Vedle pečlivě přepraveného, zajímavého a neobyčejně podrobného projektu zkušených, ale i nadšených a inspirativních lidí, leží projekt, který podle mne nesplňuje ani základní parametry kulturního projektu. Je napsán v obecné rovině, neodpovídá na základní ekonomicko - manažerské otázky (např. chybí propracovaný a reálně zdůvodněný rozpočet) a zřetelně preferuje osobní cíle předkladatelů.

V Praze dne 20.12.2002