Studie a posudky

Zpráva o působení Dobročinného spolku Medáků ve Střešovicích

Městské centrum sociálních služeb a prevence
Oddělení sociální práce
Chelčického 39, 130 00 Praha 3

Autoři:
Mgr. Petr Sedláček, analytická skupina
Bc. Petra Kosová, analytická skupina
Mgr. Richard Veleta, vedoucí OSP


Praha 2001

Městské centrum sociálních služeb a prevence je organizace zřízená Magistrátem hlavního města Prahy, která poskytuje a koordinuje služby sociální pomoci a prevence na území hl. m. Prahy. Z pověření zřizovatele se věnuje práci s klienty sociálně rizikových skupin, pracovníci centra pomáhají klientům při řešení určitých krizových, krátkodobých či dlouhodobých, životních situací a nemalé úsilí věnují také prevenci sociálně patologických jevů.

Oddělení sociální práce Městského centra spolupracuje od jara roku 2000 s občanským sdružením Dobročinný spolek Medáků. Členové sdružení pomáhají terénním pracovníkům MCSSP - streetworkerům - jak při kontaktech a práci s klienty, tak při mapování sociálních jevů starostřešovické lokality, a to především rizikových skupin, tedy potenciální klientely Městského centra. Jelikož se tato dlouhodobá spolupráce se členy sdružení Medáků velmi osvědčila, není nám budoucí osud Dobročinného spolku Medáků lhostejný.

Obsah:
  1. Úvod do problematiky
  2. Medáci ve Starých Střešovicích
    1. Obydlení domů v ulici Starostřešovická a Nad hradním vodojemem
    2. Komunita Medáků
    3. Aktivity občanského sdružení Dobročinný spolek Medáků
    4. Vztah obyvatel Střešovic k Medákům
    5. Význam činnosti Dobročinného spolku Medáků
  3. Dobročinný spolek Medáků vs. město Praha
    1. Postoj Magistrátu hl. m. Prahy a Městského úřadu Prahy 6 k projektům občanského sdružení Dobročinný spolek Medáci a jejich přítomnosti ve Střešovicích
    2. Možnosti řešení situace ve starých Střešovicích
  4. Prameny
  5. Příloha


1. Úvod do problematiky

Squatting - nelegální obsazování nevyužívaných objektů - se v českých zemích rozšířil, stejně jako mnohá jiná hnutí a subkultury, po listopadu 1989. V první polovině 90. let se stal pro část levicově orientované mládeže, především anarchoautonomy,[1] módní záležitostí. Squatting však v České republice nikdy nedosáhl stejné popularity jako v zemích západní Evropy. V Praze se během deseti let -1990 až 2001 - podílelo na obsazování nevyužívaných objektů přibližně 300 osob, přičemž na území hlavního města Prahy bylo v roce 1999 registrováno více než 4000 neobydlených domů.[2] Po opadnutí módní vlny na konci 90. let se začal měnit způsob života komunit soustředěných kolem squatů. Obecně lze říci, že squatteři do určité míry překročili hranice svého uzavřeného společenství a pokoušeli se otevřít širší veřejnosti. Existovaly však podstatné rozdíly mezi aktivitami skupin soustředěných kolem jednotlivých obsazených objektů. Například známé pražské squaty Ladronka a Milada se nadále věnovaly činnostem vyhovujícím spíše mládeži vyznávající alternativní a nonkonformní životní styl. Společenství soustředěné ve Střešovicích směřovalo, i když zpočátku nepříliš plánovitě, k vytvoření kulturního centra respektujícího charakter lokality a přístupného široké veřejnosti. Ze střešovické komunity se postupem času zformovalo občanské sdružení Dobročinný spolek Medáků. Ve třech zabydlených domcích občanské sdružení pořádá kulturní akce a rozvíjí aktivity určené mimo jiné i dětem. Hlavním záměrem Medáků je zachování specifického rázu starých Střešovic, které představují unikátní ukázku předměstské architektury 19. století. Předmětem této zprávy je především historie a činnost Dobročinného spolku Medáků ve starých Střešovicích, jejich vztah k lokalitě a vzájemná komunikace s úřady města Prahy.

2. Medáci ve Starých Střešovicích

1. Obydlení domů v ulici Starostřešovická a Nad hradním vodojemem

První objekt byl skupinou mladých lidí obsazen v roce 1995, šlo o domek č. p. 79 v ulici Starostřešovická, o něco později ve stejném roce byl obydlen v téže ulici domek č. p. 96 a konečně v roce 1999 se Medáci nastěhovali i do objektu č. p. 946 v ulici Nad hradním vodojemem. Je nutné poznamenat, že ani v jednom případě nešlo o násilné vniknutí a budovy byly, podle svědectví stálých obyvatel Střešovic, zdevastované a dlouhodobě neobývané. Squteři vždy předem konzultovali svůj záměr obsadit určitý domek s obyvateli žijícími v jeho bezprostředním okolí a pokaždé se jim dostalo souhlasného vyjádření. Občané Střešovic považovali squatery za potenciálně mnohem menší zlo než příležitostně zde přespávající bezdomovce a předpokládali, že přítomnost squaterů zabrání i menším krádežím, ke kterým v okolí polorozbořených domů stále častěji docházelo. Prakticky ihned po obsazení objektů začali Medáci s jejich rekonstrukcí. Domky se nacházely v celkově značně špatném technickém stavu, neměly žádné dveře ani okna, místy postrádaly střešní krytinu a byly využívány jako černé skládky komunálního odpadu i zdroj stavebního materiálu.[3] Rekonstrukční práce prováděli Medáci svépomocí a ačkoliv si uvědomovali, že z právního hlediska nemají na objekty žádný nárok, investovali do oprav vlastní finanční prostředky. Celková hodnota rekonstrukčních prací provedených Medáky v letech 1994 až 1999 přesáhla 150 000 Kč a náklady na stavební materiál činily dalších téměř 50 000 Kč. Od počátku Medáci usilovali o maximální zachování původního rázu objektů, které byly postaveny již v 19. století a z historického i urbanistického hlediska pravděpodobně náleží k posledním stavbám svého druhu v Praze. Záměr zachovat domky v historicky věrné podobě korespondoval s dlouhodobými plány činnosti místních starousedlíků, kteří v roce 1997 založili občanské sdružení Staré Střešovice. Tyto plány Medáci vložili v obecné podobě i do stanov svého sdružení.

2. Komunita Medáků

Počet uživatelů obsazených domků v průběhu let kolísal a složení komunity se postupně měnilo. V průměru se ve Střešovicích celoročně zdržovalo sedm stálých obyvatel a vystřídalo se zde několik desítek krátkodobě pobývajících osob. Společenství si stanovilo vlastní řád, který měl zajistit bezproblémové soužití jak uvnitř komunity, tak s okolními obyvateli i úřady. Mezi nejdůsledněji dodržovaná pravidla patří například zákaz černého odběru elektřiny (Medáci sami odpojili vnitřní vedení od vnější sítě), zákaz konzumace drog (včetně marihuany) v areálu domků, povinnost každého člena sdružení udržovat pořádek v objektech i na jejich přilehlých prostranstvích nebo nutnost podílet se, v rámci individuálních možností a schopností, na opravách budov. Samozřejmá je organizační účast na kulturních a společenských akcích pořádaných spolkem. Krátkodobí návštěvníci ("hosté"), kteří mají možnost přebývat v některém z domků maximálně po dobu jednoho měsíce, nejsou povinni se podílet na aktivitách Medáků. "Hosté" ale mohou, na základě vlastního uvážení, spolupracovat na činnostech občanského sdružení a požádat o členství v Dobročinném spolku Medáků. O případném udělení členství musí rozhodnout všichni členové spolku.[4] Na základě výše uvedených pravidel zavedených a především striktně dodržovaných v komunitě Medáků je zřejmé, že ani vzdáleně nejde o "klasické" squatery, které veřejnost často spojuje s drobnou kriminalitou, zneužíváním drog, vědomým vyhýbáním se práci a celkově neproduktivním způsobem života. Komunita obývají domky si vytkla několik cílů, které se po založení občanského sdružení Dobročinný spolek Medáků v roce 1998,[5] staly i formální náplní jeho činnosti. Jak vyplývá ze stanov, sdružení se zasazuje o ochranu i obnovu přírody, krajiny a kulturních památek, podporuje nekomerční kultury, umění i umělce, podílí se na rozvoji místního společenského života. Vykonává aktivity směřující k ochraně životního prostředí a kulturních památek hlavního města Prahy a to ve spolupráci regionálními i lokálními partnery. Dále brání devastaci krajiny hlavního města Prahy, zejména nevhodnou stavební činností. V souladu se svými cíli Medáci navazují kontakty a spolupracují s českými i zahraničními organizacemi.

3. Aktivity občanského sdružení Dobročinný spolek Medáků

Medáci se snaží, dosti úspěšně, uvést do života prakticky vše, co se zavázali jako občanské sdružení vykonávat. Největším projektem realizovaným sdružením je "Alternativa pro staré Střešovice". Projekt si klade za cíl rekonstrukci tří obsazených domků do historické podoby a jejich zpřístupnění veřejnosti formou netradičních kulturních aktivit. Medákům jde o oživení zapomenutých tradic a hodnot i připomenutí životního stylu dřívějších řemeslníků. Každý ze tří objektů plní v rámci projektu určitou funkci. "Dům oživené historie" -Nad hradním vodojemem 946- , který poskytuje zázemí pro přednášky, rozhovory a setkání. Pravidelně se zde pořádají dílny lidových řemesel a rukodělné výroby. "Dům kouzel a tajemství" -Starostřešovická 79- je prostorem určeným především dětem. Výtvarných, pohybových i hudebních aktivit se zde mohou zúčastnit i rodiče. V "Domě soudobé tvorby" -Starostřešovická 96- probíhají divadelní, hudební, filmová představení i výstavy výtvarného umění, příležitost prezentovat svou tvorbu zde mohou jak profesionální a renomovaní, tak i začínající umělci. Projekt byl v době svého zveřejnění kladně hodnocen Poradním sborem primátora hlavního města Prahy: "Zástupci Dobročinného spolku Medáků ve Střešovicích předložili dokumentaci k tomu co již vykonali pro záchranu starých Střešovic i o svých promyšlených konceptech náplně pro tuto lokalitu. PS doporučuje podpořit projekt jakožto modelový příklad kdy se alternativní skupina mladých lidí dlouhodobě angažuje na poli konstruktivního dialogu s veřejností. PS navrhuje aby Dobročinný spolek Medáků ve starých Střešovicích předložil návrh smlouvy jak uspořádat majetkové vztahy, dokončil přípravný projekt (pokud možno pro celou lokalitu) a navázal partnerské vztahy s podobnými projekty v zahraničí. Finanční zajištění by měl hledat u hl. m. Prahy, městské části i u Evropské unie v rámci tzv. twinning - projektů. Dále PS doporučuje, aby hl. m. Praha nerozhodovalo o změně majitele do projednání celého projektu."[6] Na projekt "Alternativa pro staré Střešovice" navazují iniciativy "Přírodní park staré Střešovice" a "Staré Střešovice - součást kulturního dědictví", které by měly vyústit v rehabilitaci zanedbaných veřejných ploch formou vytvoření parku a ve vyhlášení Památkové zóny staré Střešovice i zapsání nejcennější objektů lokality do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. V roce 1999 odstartovali Medáci zkušební kulturní program, který ověřuje kapacitu užívaných objektů a současně zkoumá zájem o akce ze strany veřejnosti. Součástí nabízeného programu jsou dětské tvůrčí dílny, koncerty, divadelní představení, přednášky, výpravné pořady pro seniory, cestopisy, výstavy, filmový klub, setkání místních starousedlíků, exkurze po starých Střešovicích s výkladem, studentské ateliérové práce atd. Za první tři čtvrtletí roku 2001 se ve Střešovicích uskutečnilo více než 250 akcí pořádaných Medáky, kterých se zúčastnilo přibližně 3000 návštěvníků. Naprostá většina vystupujících umělců vystoupila bez nároku na honorář a vstupné na jednotlivé akce bylo ponecháno na úvaze návštěvníků.[7]

4. Vztah obyvatel Střešovic k Medákům

Počáteční reakce stálých obyvatel Střešovic na nelegální přistěhovalce byly do jisté míry rozpačité, i když ne nepřátelské. Nicméně když stálí obyvatelé Střešovic založili v roce 1997 občanské sdružení Staré Střešovice, které se zasazovalo o obnovu zcela zdevastované místní zvoničky, byla jim ze strany tehdy ještě formálně neorganizovaných squaterů nabídnuta spolupráce.[8] Spořádanost života komunity Medáků a kulturní aktivity otevřeně směřované na rozvoj společenského života v lokalitě pak odstranily nedůvěru části starousedlíků, kteří v současné době činnost Medáků veřejně podporují.[9] Medáci vítají jakoukoliv spolupráci ze strany stálých obyvatel Střešovic a vynakládají veškeré úsilí, aby jejich akce nenarušovaly soužití mezi nimi a občany. Pravidelně například konzultují zaměření svých akcí s místními obyvateli a snaží se vycházet vstříc jejich potřebám, požadavkům a návrhům. Je však třeba objektivně poukázat na skutečnost, že postoj všech stálých obyvatel lokality k Medákům není jednoznačně pozitivní. Jako určitá protiváha snahy Medáků o prohlášení starých Střešovic za Památkovou zónu vzniklo občanské sdružení Zvonička, jehož členy jsou především místní podnikatelé. Vztahy mezi oběma sdruženími, Medáci a Zvonička, lze označit za napjaté. Zvonička si rovněž vytyčuje za cíl pozvednutí úrovně společenského života ve Střešovicích, způsob realizace tohoto záměru se však odlišuje od postupu zvoleného Medáky. Občanská sdružení vzájemně nekomunikují, což je dáno nezájmem i určitou nevraživostí ze strany členů Zvoničky vůči Medákům. Podnikatelským subjektům soustředěným v občanském sdružení Zvonička činnost Medáků do jisté míry komplikuje snahy o intenzivnější ekonomické využívání lokality. Většina podnikatelských aktivit v lokalitě spočívá ve výstavbě a provozování penzionů nabízejících dlouhodobé ubytování na ryze komerční bázi. Pozemky, které se nacházejí pod budovami obývanými Medáky by mohly poskytnout prostor pro výstavbu dalších ubytovacích zařízení.

5. Význam činnosti Dobročinného spolku Medáků

Za dobu svého působení ve starých Střešovicích se Medáci stali pojmem, který přesáhl hranice městské části Praha 6. Díky činnosti spolku se Střešovice stávají výrazným bodem na kulturní mapě Prahy. Akce, které Medáci pořádají v rámci projektu "Alternativa pro staré Střešovice" navštívilo množství zájemců nejen z celé Prahy a to navzdory skutečnosti, že rozsah propagace je, vzhledem k finančním možnostem sdružení, dosti omezený. Partnerem podporujícím projekt Medáků je například Muzeum hlavního města Prahy, dále AMU - Divadelní fakulta, Linhartova nadace, FAMU - Katedra fotografie, Klub za starou Prahu, Městské centrum sociálních služeb a prevence a řada dalších institucí a organizací. Mezi signatáři petic za záchranu starých Střešovic, tyto petice mají za cíl informovat veřejnost o situaci sdružení a současně získat širokou podporu aktivitám Medáků, lze nalézt jména Jan Jařab (vládní zmocněnec pro lidská práva), Martin Fendrych (bývalý náměstek ministra vnitra), Jiří Kotalík (rektor AVU) nebo Zuzana Strnadová (ředitelka Muzea hl. m. Prahy). Medáci svojí aktivitou naplňují určitou společenskou objednávku, kterou nelze uspokojit prostřednictvím komerčních kulturních a zábavních zařízení. Nutné je zdůraznit především orientaci výrazné části programu sdružení na děti, které zde dostávají příležitost si nejen hrát, ale i rozvinout své umělecké a pohybové schopnosti a vlastní dovednosti i výtvory prezentovat. Vzhledem ke skutečnosti, že na práci dětských kroužků se mohou aktivně podílet i rodiče, plní výtvarné skupiny současně významnou socializační funkci. Záměry Medáků však jdou ještě dále. Celý jejich program je koncipován tak, aby oslovil všechny generace a současně umožňoval otevřený intergenerační dialog. Občanské sdružení vytváří prostor pro prezentaci začínajících umělců různého zaměření a stylů, především však alternativních a okrajových žánrů, které díky své specifičnosti nejsou zajímavé pro komerční sféru. Vzniká zde prostor pro setkávání a dialog rozdílných kulturních směrů, jsou zváni renomovaní umělci, kteří mohou neformální cestou předávat zájemcům, nejen z uměleckých kruhů, své zkušenosti a znalosti. V této aktivitě Medáků je skryt značný potenciál, pokud bude udržen nastoupený trend, může se ze setkání vyvinout prestižní záležitost, která přiláká do Střešovic řadu významných osobností a zvýší společenský význam lokality. Hlavním cílem Dobročinného spolku Medáků je záchrana historicky cenných památek, přesněji urbanisticky unikátního celku ve starých Střešovicích, který je dán souladem specifické dělnické architektury 19. století a zajímavého přírodního rámce jemuž dominují pískovcové skály. Úsilí Medáků se významně podílelo na rozhodnutí Ministerstva kultury ČR o vyhlášení památkové zóny Staré Střešovice. V květnu roku 2001 vypracoval Státní ústav památkové péče v Praze na podnět Medáků návrh památkové zóny a předal jej Ministerstvu kultury ČR. V případě, že dojde k realizaci památkové zóny a především objekty v ulici Starostřešovická získají zpět svoji původní podobu, mohou na pražské kulturní a společenské scéně, v souladu s aktivitami v nich probíhajícími, dosáhnou postavení srovnatelného například s multikulturním centrem Sovovy mlýny nebo břevnovským domem U kaštanu.

3. Dobročinný spolek Medáků vs. město Praha

1. Postoj Magistrátu hl. m. Prahy a Městského úřadu Prahy 6 k projektům občanského sdružení Dobročinný spolek Medáci a jejich přítomnosti ve Střešovicích

Na základě dostupných informací lze usuzovat, že vztah úřadů k Dobročinnému spolku Medáků je do jisté míry ambivalentní. Zatímco kulturní aktivity Medáků se těší ze strany úřadů porozumění a podpoře, nepodařilo se občanskému sdružení dosud legalizovat svůj pobyt v lokalitě. Postoj úřadů ke spolku tak zahrnuje dvě roviny - kulturní a ekonomickou. Projekt "Alternativa pro staré Střešovice" získal řadu přívrženců, ať už mezi zastupiteli Magistrátu hlavního města Prahy (viz. výše) nebo později Úřadu městské části Praha 6. Nicméně k naplnění projektu nemůže dojít pokud nebudou existovat prostory, kde by probíhaly činnosti s ním spjaté. V tomto bodě je patrné, že původní nadšení zastupitelstva (v současnosti Městské části Praha 6) pro věc občanského sdružení poněkud opadá. Většina kroků, které Medáci provedli ve věci řešení své majetkoprávní situace je uvedena v příloze. Medákům nyní reálně hrozí, že budou nuceni vyklidit dva objekty, v nejhorším případě všechny tři. Nabízí se otázka, zda by bylo pro občanské sdružení vůbec reálné zachovat stávající rozsah akcí, pokud by se jejich prostory zmenšily na pouhý jeden dům. Spíše je pravděpodobné, že v takovém případě Medáci lokalitu zcela opustí. Zde je ovšem nutné se vyvarovat zjednodušujících závěrů a vyhnout se jednostranným pohledům. Z formálně právního hlediska nemají Medáci na objekty žádný nárok. Zákon č. 40/1964 Sb. § 129 - 134 Občanského zákoníku hovořící o držbě a vydržení se nevztahují na majetek státu, v tomto případě města. Medáci, pokud se budeme držet znění zákona, svým jednáním naopak naplňují podstatu § 249a) zákona č. 140/1961 Sb. Trestního zákona. Na druhou stranu je korektní vyzdvihnout skutečnost, že Úřad m. č. Praha 6 deklaruje vůli neřešit situaci násilným vystěhováním Medáků. Neopomenutelná je již zmíněná ekonomická stránka. Prodejem lukrativních pozemků by získala Praha 6 několika miliónovou částku a další finanční prostředky by plynuly z daní za případnou podnikatelskou činnost provozovanou na těchto pozemcích. Aktivity spojené s činností Medáků tak výrazný ekonomický efekt nemohou rozhodně zaručit. Nicméně, vyšší návštěvnost akcí pořádaných sdružením by pravděpodobně znamenala například větší tržby okolních pohostinských zařízení a penzionů. Nárůst společenské a kulturní prestiže lokality pak obvykle s sebou přináší zvýšení její celkové atraktivity.

2. Možnosti řešení situace ve starých Střešovicích

Rada zastupitelstva Městské části Praha 6 se 31. října 2001 usnesla, že objekty č. p. 946 a č. p. 79 budou prodány ve veřejném výběrovém řízení za nejvyšší nabídnutou cenu a dům č. p. 96 má být nabídnut ve veřejné obchodní soutěži k pronájmu, jehož podmínkou bude využití objektu ke kulturním účelům nebo jiným aktivitám určeným veřejnosti. Medáci se tomuto postupu brání s poukazem na skutečnost, že toto rozhodnutí v konečné fázi znamená naprostou devastaci jedinečné lokality, s největší pravděpodobností i konec projektu "Alternativa pro staré Střešovice". Na tomto místě je opět nutné připomenout, že Medáci nemají z právního hlediska na objekty žádný nárok a o domech rozhoduje výhradně Úřad městské části Praha 6. Pokud by proběhl prodej a výběrové řízení podle současného rozhodnutí Rady zastupitelstva m. č. Praha 6, je obava o existenci projektu "Alternativa pro staré Střešovice" občanského sdružení Medáci reálná. Vzhledem k finančním možnostem sdružení není prakticky v jeho silách předložit pro Prahu 6 komerčně zajímavou nabídku na odkoupení objektů č. p. 79 a č. p. 946. Charakteristika podmínek výběrového řízení do jisté míry snižuje i šance sdružení uspět v soutěži na pronájem domku č. p. 96. Nejvýznamnější negativní důsledek uskutečnění tohoto, pro Medáky fatálního, scénáře by pravděpodobně spočíval ve ztrátě historicky cenných objektů a ve výrazném narušení sociálního klimatu enklávy. Penziony, které jsou ve starých Střešovicích hromadně budovány a jejichž výstavba po vystěhování Medáků nepochybně získá na intenzitě, poskytují především dlouhodobé ubytování pro osoby (velmi často cizí státní příslušníky), které nemají k místu pobytu žádný vztah a tedy ani zájem na jeho sociokulturním rozvoji. Stálí obyvatelé Střešovic by se tak ocitli v prohlubující se společenské a kulturní izolaci. Případná revize rozhodnutí Rady zastupitelstva a jeho ochota k jednání s Medáky by naproti tomu mohla vést ke kompromisu, který by uspokojil nároky na ekonomicky výhodné využití lokality i požadavky na rozvoj jejího společenského klimatu. Na tomto místě je nutné ale uvést, že pokud by Úřad m. č. Praha 6 vyhověl dřívějším požadavkům občanského sdružení Dobročinný spolek Medáků, vznikl by precedent, který lze poměrně snadno zneužít. Například v případě bezúplatného převodu objektů do vlastnictví sdružení nebo jejich pronájmem za symbolickou cenu, může některá osoba nebo zájmová skupina využít obdobný model jednání k soukromému obohacení. Pravděpodobně nejschůdnější řešení představuje varianta, v níž se Medáci vzdají svých požadavků na objekt č. p. 946, který by byl Úřadem m. č. Praha 6 prodán ve veřejném výběrovém řízení. Zbývající dva objekty, které svým umístěním tvoří kompaktní seskupení a určují charakter ulice Starostřešovická by byly za přesně definovaných podmínek dlouhodobě pronajaty Dobročinnému spolku Medáků. Jak již bylo několikrát řečeno, rozhodnutí leží zcela a výhradně v kompetenci Úřadu městské části Praha 6. Záleží jen na Zastupitelském sboru, zda chce ze starých Střešovic vytvořit obdobu anonymních předměstských vilových čtvrtí zaplněných obyvateli odcizenými sobě navzájem i od místa svého momentálního pobytu. Nebo zda využije šanci na vybudování společensky a kulturně atraktivní lokality, v níž jsou obyvatelé osobně angažováni na rozvoji občanské společnosti.

4. Prameny:

Fakta o domech. materiál Dobročinného spolku Medáků, 2000
FIALOVÁ, Lucie., JANIŠ, Petr. Medáci odmítli opustit domky. Právo, 20.11.2001, s. 10
JANIŠ, Petr. V Praze 6 diskutovali o Medácích. Právo, 9.11.2001, s. 12
LÍNEK, Jan., PRÁŠILOVÁ, Olga. Squotting - v zahraničí a v České republice. Praha: Interní práce MCSSP Oddělení sociální práce, 2001
LUŤNSKÁ, Vlasta. Martin Skalský z Dobročinného spolku Medáci. Pražské Slovo, 15.11.2001, s.17
MACHURKOVÁ, Dana. Spor opouští racionální základ. Unikátní urbanistický soubor má padnout za oběť moderní výstavbě. Večerník Praha, 7.4 2001
Medáci se odmítají vystěhovat. Hrad se zástupcům sdružení nevyjádřil, dialogu se prý ale nebrání. Večerník Praha, 13.11.2001, s. 4
Projekt Alternativa pro staré Sřešovice. materiál Dobročinného spolku Medáků, 2000
RATHAN, Michal. Kulturou bojují squateři za záchranu Střešovic. Večerník Praha, 26.2.2001
RATHAN, Michal. Medáci jsou squatery jen podle úřadů. Večerník Praha, 24. 1. 2001
Stanovy občanského sdružení "Dobročinný spolek medáků ve Střešovicích". materiál Dobročinného spolku Medáků, 2000
Staré Střešovice - stručná historie snah o památkovou ochranu. materiál Dobročinného spolku Medáků, 2001
Petice za záchranu starých Střešovic. materiál Dobročinného spolku Medáků, 2000
Zápis ze sedmého zasedání poradního sboru hlavního města Prahy konaného dne 5. října 2000
Zastupitelstvo dnes o Střešovicích nerozhodnulo, Tisková zpráva ze dne 6. 11. 2001. materiál Dobročinného spolku Medáků

5. Příloha:


1995Obydlení domků č. p. 79 a 96 v ulici Starostřešovická, majetku ve správě Magistrátu hlavního města Prahy.
1995 - 1998Obyvatelé domků několikrát ústně žádali představitele Odboru hospodářské politiky Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen MHMP) o uzavření nájemních smluv za účelem užívání a rekonstrukce chátrajících objektů. K dohodě nedošlo.
1997Obyvatelé domků podali písemnou žádostí na Odbor hospodářské politiky MHMP o odkoupení objektu č. p. 96. Odbor na na nabídku reagoval příslibem podání časných informací o případných záměrech MHMP s objektem.
1998Obyvatelé střešovických domků založili občanské sdružení Dobročinný spolek medáků, které zahájilo práce na projektu památkové rekonstrukce objektů a jejich dlouhodobého využití pro kulturní a vzdělávací aktivity věnované široké veřejnosti.
1999V roce 1999 občanské sdružení Medáků obydlilo třetí domek č. p. 946 v ulici Nad hradním vodojemem a zahájilo jeho rekonstrukci.
Březen 2000Dobročinný spolek Medáků při osobním jednání informoval vedoucího Odboru obchodních aktivit MHMP o projektu "Alternativa pro staré Střešovice". Projekt byl věnován využití tří obsazených domků pro kulturní účely. Medáci oznámili, že projekt bude předložen k posouzení orgánům magistrátu.
Květen 2000Odbor obchodních aktivit MHMP vypsal výběrové řízení na prodej nejvíce opraveného objektu č. p. 96 v ulici Starostřešovická a příslušných pozemků. Za hlavní kritérium pro posuzování případných nabídek byla stanovena výše kupní ceny (minimálně 900 tisíc Kč). Dobročinný spolek Medáků, ani žádný z jeho členů, nebyl o vypsaném řízení adresně informován.
Červen 2000Kopie projektu "Alternativa pro staré Střešovice", za jehož partnery se prohlásilo patnáct dalších organizací, rozeslal Dobročinný spolek Medáků na všechny odbory MHMP. Součástí projektu byly podpůrné dopisy starosty Městské části (dále jen MČ) Praha 6, Odboru územního rozvoje MČ Praha 6 a dalších orgánů státní správy.
Červen 2000Občanské sdružení požadovalo zrušení vypsaného výběrového řízení na prodej objektu č.p. 96 pro řadu formálních i věcných nedostatků. Medáci dále požádali Odbor obchodních aktivit MHMP o bezúplatný převod všech tří objektů pro realizaci projektu "Alternativa pro staré Střešovice".
Červenec 2000Magistrát přerušil soutěž, z níž měl vzejít budoucí majitel jednoho ze tří domků obývaných Medáky ve starých Střešovicích. Komise, která návrhy posuzovala, se rozhodla k jednáním přizvat zástupce šestého obvodu, na jehož území se objekt nachází. Medáci se soutěže nezúčastnili, neshromáždili devadesát tisíc korun nutných k zápisu do soutěže. Komise přesto přislíbila, že se jejich projektem bude rovněž zabývat.
Září 2000Zástupci Dobročinného spolku Medáků ve Střešovicích předložili na zasedání Poradního sboru primátora hlavního města Prahy (dále jen PS) dokumentaci k dosud vykonaným pracem na záchranu starých Střešovic, včetně podrobné koncepce rozvoje lokality. PS tento projekt doporučil a navrhl, aby občanské sdružení předložilo koncept smlouvy o uspořádání majetkových vztahů, rozpracovalo projekt pro celou lokalitu a navázalo partnerské vztahy s podobnými projekty v zahraničí.
Listopad 2000Odbor obchodních aktivit (dále jen OOA) MHMP informoval právní zástupkyni Dobročinného spolku Medáků, že v jejich věci dosud nebylo rozhodnuto. Žádné další informace od OOA MHMP již Medáci neobdrželi.
Prosinec 2000V prosinci 2000 rozhodlo Zastupitelstvo hl. m. Prahy o svěření objektů č. p. 79 a č. p. 96 v ulici Starostřešovická a v ulici Pod hradním vodojemem č. p. 946 do správy MČ Praha 6.
První pololetí 2001Na základě osobních jednání členů občanského sdružení Medáci se zástupci Úřadu městské části (dále jen ÚMČ) Praha 6, byl sdělen záměr ÚMČ ohledně vypsání výběrového řízení na využití jednotlivých domů užívaných Medáky. Výběrové řízení mělo umožnit pronájem nebo případné odkoupení nemovitostí, podmínkou bylo zachování stávající architektonické podoby, citlivá rekonstrukce a využití formou aktivit pro veřejnost.
Říjen 2001Dobročinný spolek Medáků požádal oficiálním dopisem ÚMČ o sdělení podmínek pro pronájem či odkoupení objektů. Spolek zároveň upozornil na skutečnost, že již od května 2001 nedošlo ve věci k žádnému posunu.
Říjen 2001Firma SNEO, pověřená ÚMČ Prahy 6 správou nemovitostí, vydala 25. října, údajně na pokyn Odboru správy majetku ÚMČ Prahy 6, příkaz k vyklizení dvou objektů a to do 30. října. Občanské sdružení Medáků bylo s tímto dokumentem seznámeno až 30. října.
Říjen 2001Společnost SNEO odeslala 30. října právnímu zástupci Dobročinného spolku Medáků nový příkaz k vyklizení obou objektů, tentokrát do 19. listopadu.
Říjen 2001Dne 31. října 2001 se Rada zastupitelstva m. č. Praha 6 usnesla, že domek č. p. 96 nabídne ve veřejné obchodní soutěži k pronájmu, jehož podmínkou bude využití objektu ke kulturním účelům nebo jiným aktivitám určeným veřejnosti. Výsledek výběrového řízení má být předložen Radě zastupitelstva MČ do konce ledna 2002. Objekty č. p. 79 a 946 mají být prodány ve veřejném výběrovém řízení, a to do konce března 2002.
Listopad 2001V týdnu mezi 12 až 18 listopadem byly Zastupitelstvu ÚMČ Praha 6 předány petice Za obnovu starých Střešovic a Za záchranu starých Střešovic, které podepsalo 2 500 občanů (včetně významných osobností a obyvatel starých Střešovic). Petice byly předány i následujícím orgánům a institucím: Presidentu ČR, Parlamentu ČR, ministru pro místní rozvoj, ministru kultury, primátorovi a Zastupitelstvu hl. m. Prahy.
Listopad 2001Dne 19.11 uskutečnila firma SNEO zatím poslední pokus o převzetí objektů užívaných Dobročinným spolkem Medáků. Medáci objekty neopustili, ale umožnili zaměstnanců firmy vstup do objektů za účelem provedení pasportizace. Úřad se k příkazu o vyklizení objektu ani k činnosti firmy SNEO nevyjádřil.





1  Anarchoautonomové - označení užívané pro anarchisty a levicově orientovanou mládež vyznávající alternativní životní styl a kulturu.
2  Línek, Jan, Prášilová Olga: Studie: Squatting - v zahraničí a v české republice, MCSSP, Praha 2001
3  Stav budov před rekonstrukcí je zachycen na fotodokumentaci Dobročinného spolku Medáků.
4   V současné době (listopad 2001) tvoří spolek Medáků šest dlouhodobě přebývajících členů, z toho čtyři studenti VŠ, učitelka tanečních technik a pracovník ekologického sdružení.
5  Přesnější je hovořit o obnovení spolku. Medáci byla stolní podpůrná společnost založená roku 1912, se sídlem ve střešovickém hostinci "U Štrosů". Její členové zde pořádali zábavy a vybírali "do talíře" příspěvky, kterými podporovala sousedy ve finanční tísni. Spolek zanikl v roce 1946.
6  Zápis ze sedmého zasedání Poradního sboru primátora hlavního města Prahy konaného dne 5. října 2000.
7  Občanské sdružení vede účetnictví a jeho příjmy jsou zdaňovány.
8  Squateři rekonstrukci zvoničky podpořili finančně a nabídli pomoc při organizaci i realizaci pracovních brigád.
9  Petici občanů starých Střešovic podporující přítomnost a činnost Dobročinného spolku Medáků podepsalo 26 obyvatel blízce sousedících s objekty užívanými sdružením, tento počet reprezentuje převážnou část zletilých obyvatel starých Střešovic. Dřívější Petici za záchranu starých Střešovic podepsalo necelých 2500 občanů, vesměs účastníků akcí pořádaných Medáky.